Konvičky

 Nebo by se tento příspěvek taky mohl jmenovat další kostlivec došitý. Protože jsem někdy před 8 lety objevila volné výšivky konviček. Hned jsem je vyšila a pak nic. Teď jsem se prohrabovala v krabici s nedošitými věcmi ( musím se pochlubit, že už je skoro prázdná) a ejhle konvičky. Hned jsem je prošila a olemovala. Musely si holky počkat 8 let.

Chtěla jsem dát odkaz na výšivky, ale stránky už neexistují.

Člověk by si občas měl udělat radost. Já si je poslední dobou dělám nějak často ( jezírko, šicí koutek..), ale neodolala jsem. Můžu prošívat melírovanými nitěmi. Nebo že bych s nimi proquiltovala nějaké podkafíčko?  Uvidíme. 

Krásné léto.

Šicí koutek

 Konečně jsem se dočkala a manžel mi na chatě udělal šicí koutek. Ještě tam chybí polička se světlem a držák na nitě, ale už můžu šít. Že mám obrovskou radost nemusím asi psát. 

Jak jsem si balila na chatu věci na šití, vykouklo na mně kružítko k šicímu stroji. Hned jsem ho musela použít. Popravdě už jsem na něj skoro zapomněla. Musím ho použít častěji. Nápady už mám.

No a když jsem se probírala zbytky látek, neodolala jsem a ušila pár topů na taštičky.

Topy jsem prošívala pomocí quiltovacího pravítka. Jenže když jsem byla v tom quiltování...

Ještě ušiji pár topů na taštičky abych je na chatě mohla došít. Šití z kousků látek je strašně návykové. 

Návrat

 Po dlouhé době se pomalu vracím k patchworku. Vzala jsem z krabice kostlivce a věnuji se dodělávání. Domečková deka bude ještě chvilku trvat, ale ušila jsem další aplikaci.

Jde to pomaleji než bych chtěla.

Vnuk miluje hru minecraft. Tak dostal pytlo-batoh. Nápad není můj, ale kamarádky jamaly. 

Radost jsem udělala. Jenže podej prst... Vnouček by si přál deku z minecraftem. Do ní se opravdu pouštět nebudu. Snad polštářek.

Jezírko

 Místo šití, pletení nebo háčkování jsme budovali jezírko. Ještě není okolí osázené, dále budeme měnit a obkládat bazén, zvětšovat terasu. Prostě spousta práce. Ale jezírko už je skoro hotové. 

Slepice

 Strašně let používám jako kuchyňské chňapky slepičky. Několikrát jsem je zkoušela ušít. To co z toho vylezlo nešlo  použít. Takže jsem si je poctivě kupovala. Koupila bych si je znovu, ale po těch letech co šiji, je přece musím ušít. Podle starých chňapek jsem si udělala střih a vrhla se na ně. Celkem se povedly. Ještě jim asi vyšiji očka. Příště to chce víc vycpat hlavičky. 

A protože u mně platí že kovářova kobyla chodí bosa... Prostě jsem si ušila novou taštičku na kosmetiku. S tou starou, roztrhanou, jsem si reklamu nedělala.

Pro Deky z lásky

 Už ani nevím jak je to dlouho, co jsem šila deku pro Deky z lásky. Projekty nějak vymizeli. Teď se znovu šití rozběhlo, tak jsem se přihlásila na šití obrázků. Vím pouze že jsou pro holčičku a že si přála dinosaury. 

Na chatě jsme si znovu hráli s kamny. Posouvali jsme je víc ke zdi a dostaly novou růžici. Sehnat jinou barvu růžice než měděnou byl nadlidský výkon. Nakonec se to povedlo. Ta černá tam vypadá mnohem líp. Konečně jsme spokojeni a můžeme se věnovat dalším projektům. A že jich na chatě máme.